Nová Kaledonie a různý vlajky
před 6 měsíci
Bavili jsme se onehdá o situaci v Nové Kaledonii a představte si - prý český denní tisk tamější situaci skoro vůbec nepokrývá a před Melanésií dává přednost sportu.
A tak zatímco čeští tatíci plni vlasteneckého nadšení mávali nad hlavou červeno-bílo-modrou českou vlajkou, v Nový Kaledonii se zatím mávalo modro-červeno-zelenou vlajkou s půlměsícem. A není to rozhodně kvůli hokeji ani fotbalu. Vy si teď určitě říkáte, co to v těch Hyenách píšou za strašnou volovinu? Barvy sice sedí, ale Nová Kaledonie má přece na vlajce nějakýho mravence na špízu, nebo co to vlastně je, tak jakejpak půlměsíc? To přece popisujou vlajku Ázerbájdžánu. A vono taky, že jo, ale hezky popořadě.
Nová Kaledonie, není, jak by název napovídal, území starých Kaledonců, nýbrž zámořský department relativně nové Francie (pokud klikáte na naše linky, tak si zase jednou rejpneme - všimněte si prosím, že na rozdíl od český Wikipedie, Asterix a Obelix správně rozlišují Skotsko a severní část Británie). V zemi žijí melanéští Kanakové s fascinujícími jazyky a historií sahající dávno před založení starýho Říma. No a vod půlky devatenáctýho století je pod (tehdy koloniální) správou Francie na příkaz jistýho Napoleona (nijak to nesouvisí s nálezem niklu, protože baterky do mobilů tenkrát ještě tolik nefrčely). Jenže po druhý světový válce se zintenzivnily aktivity požadující nezávislost země, až byla zemi přislíbena tři různá referenda. První proběhlo po dlouhých debatách až v roce 2018 s výsledkem mírně proti nezávislosti, druhé o dva roky později a třetí se stejným výsledkem v roce 2021. To poslední bylo ovšem aktivně bojkotováno a dodnes se vedou spory, jak moc se počítá, protože ve světě byla pandemie, kterou se Francouzi rozhodli pro účely voleb ignorovat.
Pandemie pomalu upadá v zapomnění, ale problém přetrval. Francie tvrdí, že tři referenda byly, Kanakové tvrdí, že si zaslouží ještě jedno, pořádný, bez světový pandemie kolem. Situace vyeskalovala až do masivních protestů, který si vyžádaly vyhlášení nouzovýho stavu a nasazení armády poté, co francouzský parlament chtěl schválit zákon, že Francouzi s deseti lety pobytu budou moci volit do místních voleb. Což doteď nemohli a teoreticky se jim tak otevírá cesta hlasovat v případném dalším referendu. Dlužno dodat, že pokud národ K chce nezávislost na státu F, tak nasazení vojska státu F k potlačení oněch nepokojů, jak udělala Francie, se málokdy setká s pochopením. Francouzský Macron nakonec tlaku protestů ustoupil a reformu prozatím pozastavil.
No, ale to pořád nevysvětluje ten Ázerbajdžán. Ten se do toho dostal tak, že loni se v hlavním městě Baku konala konference o pomoci bejvalejm francouzskejm koloniím, mezi který Nová Kaledonie patří. Baku vyjádřilo Kanakům v jejich boji za nezávislost podporu a dává jim dobrý rady, což Kanakové oceňují právě tím, že hrdě vyvěšují vlajky asi tak jediný země na světě, kterou vůbec zajímají. Což je z hlediska Baku naprosto nezištná lidumilná činnost podpory bojovníků za nezávislost a ne třeba snaha se pomstít Francii za její úlohu ve vyjednávání o Náhorním Karabachu a její jednoznačnou podporu Arménie v celém sporu.