Náhorní Karabáč
před rokem
V minulém newsletteru jsme psali v Jednou větou o Náhorním Karabachu. Omylem jsme uvedli, že z Karabachu uteklo 120 tisíc uprchlíků. V době uzávěrky mělo správně být pouhých 10 tisíc; číslo se ke sto tisícům vyšplhalo až během cca následujícího týdne. Za chybu se omlouváme. Ale tak když už se to stalo, pojďme si vo tom Karabachu něco říct, ať to k něčemu je.
The Hindu
Náhorní Karabach leží mezi Černým a Kaspickým mořem a Arménie a Ázerbajdžán vedou o tohle území spory už od nepaměti. Tehdá ještě ani nebyl Sovětskej svaz. Arméni (ortodoxní křesťani) a Ázerové (muslimové), spolu žili celkem v míru. V Karabachu bylo víc Arménů než Ázerů a místo, kde žili, se nacházelo uprostřed toho, co je dneska Ázerbájdžán. Všechno bylo dobrý, jenže pak se vztahy zhoršily a rozhořel se národnostní a etnickej konflikt (s genocidičkama na obou stranách). Sovětskej svaz to celý schramstnul a za komunismu měli lidi svejch starostí dost, takže se na to na chvíli vykašlali. Jenže pak se Sojuz rozpadnul a voni se zas začali mydlit. Následovaly menší lokální konflikty. Arménie sice Karabach nenárokovala, nicméně de facto region fungoval jako její součást, což se Ázerům moc nelíbilo vzhledem k tomu, že to fakt leží uprostřed jejich území. I po pádu Sojuzu jediná garance klidu v regionu bylo Rusko (to z dnešního pohledu zní trochu paradoxně - ale Rus si zakládal na tom, že podporuje svoje pravoslavný bratry a asi rád udržoval celej ten mírně rozesranej status quo). Jenže teď se ruská akceschopnost ukázala jako, ehm, nijak oslnivá, takže Ázerbajdžán se rozhodnul, že to riskne. A vono to vyšlo.
Spoustu dalších zajímavých informací si můžete poslechnout ve velice dobrém podcastu Českého rozhlasu ze začátku října.
Arménie to s Ruskem, u kterýho má pocit, že je hodilo přes palubu, dokonce vzdala natolik, že se rozhodla přistoupit k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu.