Zamyšlení nad cenzurou

Téměř anekdotická zpráva, která médii proběhla bez většího haló, nakousla obrovský společenský problém. Ve Spojených státech se cenzuruje ve velkém a množství zakázaných titulů se rok od roku prudce zvyšuje. Přestože právo na svobodu slova je zajištěno prvním dodatkem americké Ústavy, skutečnost je jiná. Masové zakazování knih probíhá na lokální úrovni, plíživě a nenápadně.

Cenzura se týká především škol a veřejných knihoven. Kdokoli má právo podat podnět na přezkoumání jakékoli knihy. Ta pak může být vyškrtnuta ze školních osnov a stažena z knihoven, které jsou pro mnoho amerických dětí, dospívajících i dospělých často jediným přístupem k literatuře. A dávno se nejedná o iniciativy jednotlivců, například rodičů. Organizované politické a náboženské skupiny podávají stížnosti na celé seznamy knih, které odporují jejich agendě. Pokud stejně založení lidé sedí ve schvalovacích komisích či školních radách, je vyhráno.

Pokusy o omezování přístupu k literatuře se v USA staly politickým nástrojem. Krajně pravicová organizace Moms for Liberty (která se před třemi lety pokusila vymazat z osnov dějepisu některé méně sluníčkové části americké historie) si dala vymýcení „špatné“ literatury jako jeden ze svých hlavních cílů. A není sama, zdatně jí přisluhuje třeba neofašistické uskupení Proud Boys, jehož členové se proslavili útokem na Kapitol v roce 2021.

Do hledáčku cenzorů se nejčastěji dostávají knihy obsahující LGBT+ témata, sex včetně sexuální výchovy nebo otázky rasové (ne)rovnosti, ale najdou se i příklady hraničící s absurditou. V Alabamě se pokusili zakázat Deník Anny Frankové, protože je prý moc depresivní, v Kalifornii odstranili ze školních lavic výkladový slovník Merriam-Webster, protože obsahoval výraz „orální sex“, a Orwellovu antiutopii 1984 považovali na Floridě za příliš komunistickou.

Nejčastějším argumentem pro zákazy je omšelé zaklínadlo „myslete na děti“. Skutečné důvody jsou ovšem jiné. Sexuální výchova, včetně témat jako je antikoncepce, sexuální násilí nebo problematika LGBT+, ohrožuje zavedenou autoritu křesťanských církví. Ignorování nebělošských etnik zavání urputnou snahou vymlčet všudypřítomný rasismus. A zakazování knih o holocaustu jde ruku v ruce se stoupajícím antisemitismem. Podle posledního průzkumu je celých 20 % mladých Američanů přesvědčeno, že holocaust je mýtus.

Cenzura jde ruku v ruce s konzervativismem a silně zakořeněným protestantstvím. Jistě proto nepřekvapí, že pomyslnou Mekkou cenzorů v USA je Florida, která se v roce 2023 pokusila zakázat celých 2672 titulů, čímž dalece předběhla druhý Texas s „pouhými“ 1470 tituly. Bez zajímavosti není ani to, že jen v jediném státě USA se loni nepokusili zakázat žádnou knihu. Gratulujeme Vermontu!

Cenzuře se zkrátka daří a ani zdaleka se netýká jen USA. Například jedno maďarské knihkupectví dostalo loni třičtvrtěmilionovou pokutu za to, že vystavilo komiks, na jehož přebalu se vedou za ruku dva chlapci. Velké pozdvižení to nezpůsobilo, asi proto, že se jednalo „jen“ o komiks pro děti. Jenže jakmile si veřejnost zvykne, že omezování či zakazování knih je společensky přijatelné, bude už pozdě.

Pro Hyeny napsala Hostující hyena Kačenka