Ovoce, co smrdí, a když vám spadne na hlavu, tak umřete
před 2 dny
Víte, jak se říká, že Číňani sežerou všecko? A jak voni se vždycky čílej, že je to rasismus? Tak se ukazuje, že i když to je rasismus, tak jako na každým podobným stereotypu je za tím něco reálnýho. V tomhle případě to, že Číňani fakt konzumujou každou vodpornost, co jde kolem.
Jak jinak si vyložit jejich lásku k durianu. Durian je ovoce, co je velký asi jako fotbalovej míč, je těžký a ostnatý (takže když na vás spadne, máte problém) a spoustě lidí hrozně smrdí, dokonce až tak, že je ve spoustě asijskejch měst zakázaný v metru, hotelech a podobně. Jiný lidi ho ale zase považujou za delikatesu (přičemž tyhle skupiny nemusí bejt nutně disjunktní). Hyeně Pétě jednou jedna kolegyně vykládala, že durian s otcem konzumujou tak, že se zavřou do koupelny, ucpou díru pod dveřma, otevřou okno dokořán a ve vaně ho sežerou, aby pak mohli všecko vostříkat, než přijde domů máma, která ten smrad nesnese.
Durian je prostě jenom pro fajnšmekry. Což se projevuje například tím, že probíhaj debaty o tom, která odrůda a kterej terroir jsou nejlepší a jak si ten klenot obstarat. Zrovna teď je v kurzu odrůda s názvem Musang King, která se pěstuje v Malajsii, odkud se vyváží do Singapuru a Číny No a tady to začne bejt zajímavý, protože Číňani maj prachy, který se nebojí utratit, zejména když se jedná o nějakou obskurní dobrotu.
Malajcům to samozřejmě nevadí, protože z toho maj škváru. Zajímavý je, že před lety káceli durianovníky, aby vysázeli palmy na palmáč, zatímco teď urychleně kácej palmáčový palmy, aby zasadili durianovníky. Neni to ale žádnej rychlej, snadnej výdělek. S durianem se musí opatrně, jak může vážit až 3 kila a padat z vejšky kolem 20-30 metrů, tak by mohl někomu rozkřápnout kokos, a co hůř, mohl by rozkřápnout sebe. No a exportovat rozbitý duriany nejde, takže s tim musíte furt šašit a spekulovat.
Ostatně Malajci nejsou jediný. Už v roce 2022 byla velká vlna durianovýho šílenství na Filipínách, i když kombinace špatnýho počasí a ekonomickejch a politickejch tlaků pomalu vytlačila Filipínce na okraj durianovejch velmocí. Na druhou stranu se na vlnu přidali i ve Vietnamu, kde frenetický pěstování durianů žene nahoru cenu kafe (… protože zemědělci čujou čínský prachy a vyměňujou kafe za smradlavý ovoce).
Čína se snaží nezůstat pozadu a stát se durianově soběstačnou, výsledky jsou zatím smíšený. Malajci se ale nebojej, protože si myslej, že Musang King uměj jenom voni.