Skandál na cenách Hugo!

Ceny Hugo jsou, spolu s cenami Nebula, nejprestižnějším oceněním pro autory literární fantastiky. Něco jako Oskaři pro scifisty a fantazáky. Vítěz v kterékoli z šestnácti kategorií získá falickou sošku a nehynoucí slávu ve společnosti takových velikánů jako Robert A. Heinlein, Isaac Asimov nebo Ursula Le Guin. Ceny se každoročně vyhlašují na Worldconu, který se v loňském roce konal v čínském Čcheng-tu.

Už samotné pořádání Worldconu v Čínské lidové republice vyvolalo jisté kontroverze. Pár měsíců po vyhlášení navíc vyšlo najevo, že organizátoři tajně vyřadili hned několik nominovaných autorů. Z e-mailů, které unikly, se můžeme dočíst, že tým dostal za úkol označit „všechna díla, která by mohla být politicky problematická“, a zejména taková, která „zmiňují Hongkong, Tchaj-wan, Tibet, negativa o Číně“. Vyřazena byla Rebecca F. Kuang, která má rodinné vazby na Tchaj-wan, nebo Paul Weimer, který se na internetech pouštěl do diskuzí o Hongkongu a údajně navštívil Tibet (ve skutečnosti byl v Nepálu, ale to už je asi pod rozlišovací schopnost průměrného cenzora). Nikomu není úplně jasné, co provedl Neil Gaiman, ale nejspíš si zasloužil pokárání za svoji dlouhodobou podporu LGBT+ lidí. A taky za to, že je Žid.

Chtělo by se říct, že za všechno může zlá Čína, jenže ono to není tak jednoduchý. Tahle preventivní cenzura totiž podle všeho nebyla nařízená ani koordinovaná ze strany ČLR, ale jednalo se o dobrovolnou iniciativu amerických a kanadských pořadatelů. Čína v tom tentokrát jede jen systematickým podporováním autocenzury.

Jako by tohle nestačilo, vzápětí přistála další bomba. Ukázalo se, že organizátoři vyřadili velké množství platných hlasovacích lístků pod záminkou, že se jednalo o tzv. slates. To je princip, kdy se určitá skupina lidí domluví na jednotném hlasování, čímž se předejde tříštění hlasů a vybraný autor má pak větší šanci na vítězství. Problém je ten, že slates zakázané nejsou, a tak není možné takové hlasovací lístky jen tak zahodit. Navíc, Hugo už pár let používá děsně složitý hlasovací systém, který byl navržený právě kvůli tomu, aby slates nemohly výrazně ovlivnit celkové výsledky. Je náhoda, že převážná většina vyřazených hlasovacích lístků byla od čínských fanoušků? A že je více než pravděpodobné, že byli čínští autoři poškozeni na úkor autorů západních?

Jestli vám připadá, že tomu nerozumíte, tak nejste sami. Organizátoři jednou rukou cenzurují západní autory, aby náhodou neurazili rudé soudruhy, a druhou rukou vyhazují do koše stovky, ne-li tisíce čínských hlasů. Přidejte k tomu ještě netransparentní sčítací software a neověřitelná tvrzení o tom, že hlavní cena za nejlepší román byla účelová, a máte z toho totální čínskej guláš. Nebo kung-pao.

Na cenách Hugo ulpěl opravdu pořádnej kus špíny. Členové organizačního týmu v čele s hlavním padouchem Davem McCartym byli donuceni rezignovat. Někteří autoři, jako třeba vítěz kategorie nejlepší série Adrian Tchaikovsky, svoje ceny na protest vracejí. Fanouškům nezbývá jen doufat, že organizátoři letošního Worldconu v Glasgow se toho chopí s větší grácií a že cenám Hugo vrátí pošramocenou pověst.