Ousmanovo odsouzení v Senegalu
před 2 lety
Ousmane Sonko je jednou z hlavních tváří opozice v Senegalu. A byť naše redakce naprosto nepochybuje, že zprávy ze Senegalu patří u našich čtenářů k ranní snídani stejně neodmyslitelně jako vajíčka, stejně jsme se rozhodli aktuální rozsudek okomentovat.
Houreidja Tall
Sonko pracoval zhruba před sedmi lety jako daňový úředník. Nějak se mu ovšem nelíbilo to, že si senegalská elita odkláněla miliony do daňových rájů - a celou záležitost zveřejnil, za což byl po zásluze propuštěn z práce. Stal se poslancem a o tři roky později kandidoval na prezidenta se spoustou novátorských myšlenek, jako třeba nahradit francouzský koloniální frank nějakou příčetnější měnou. Volby pochopitelně po zásluze prohrál.
V roce 2021 byl zatčen a obviněn ze znásilnění studentů, což vedlo k velkým protestům nejen v Senegalu, ale i v newyorské diaspoře (tam byly protesty převážně v anglickém stylu - skupinka dvaceti lidí stojí mlčky před budovou a významně třímá transparenty). Spousta lidí si totiž myslela, že obvinění padlo hlavně z politických důvodů. Ousmane je oblíben převážně mezi mladými a narozdíl od současného prezidenta je jasným politickým favoritem mládeže na sociálních sítích.
Nyní po dvou letech konečně padl rozsudek, který Ousmana obvinění ze znásilnění zprostil, ale zároveň ho shledal vinným z nemravného chování a z podrývání mravní integrity mládeže, za kterýžto zločin byl promptně odsouzen na dva roky do vězení. Rozsudek nepřekvapivě rozpoutal větší vlnu protestů, tentokráte ve francouzském stylu (tj. zapalování autobusů, těžkooděnci se slzným plynem, nějací ti mrtví...). No a vláda se navíc rozhodla, že celé situaci asi pomůže, když úplně vypne sociální sítě. Což z nějakého záhadného důvodu k uklidnění demonstrantů nevedlo. Stejně tak se nesetkalo v mezinárodní komunitě s pochopením zatýkání lidí, kteří právě dávali rozhovor novinářům, aniž by měli šanci rozhovor dokončit.
V Senegalu budou příští rok v únoru volby, takže spousta lidí tvrdí, že proces byl politicky motivovaný a něco Ousmanovi přišít museli. Byl totiž odsouzen v nepřítomnosti (t.č. je v domácím vězení), čímž ztratil právo na odvolání - a jako osoba ve výkonu trestu nesmí kandidovat na prezidenta.