Zase další důvod, proč je palmáč zlo

Palmáč, červená pochybná substance získávající se z plodů palmy olejný. Poslední dobou je skoro ve všem, zejména proto, že je levnej, snadno zpracovatelnej a zároveň dodává výrobkům dobrou texturu (např. pokud ho dáte do burákovýho másla, tak nenastane obvyklej efekt, že se po čase oddělí tekutější olej od míň tekutejch kousků buráků a vy to musíte míchat). Jenže.

Aby ekologickejch katastrof a lesních požárů nebylo málo, bezskrupulózní indonéský korporace podle všeho zakládaj schválně další a další. Proč? Aby zlikvidovali prales. A proč likvidovat prales, když je dobrej, leccos v něm žije (např. lesní muž) a je to tam hezký? Protože někde ty debilní olejný palmy růst musej...

No a letos, velkým dílem kvůli poměrně brutálnímu jevu El Niño, je to nějaký horší. Jakože, o dost horší. Místo normálních, přirozenejch požárů (který se dějou samy od sebe a nedá se tomu úplně zabránit), korporace přiložily pod kotel a teď se hrozně diví, že vítr, sucho a další faktory přinesly průser. První zprávy naznačující průser už slušně rozjetej, se objevily kolem půlky října. Záhy se proslechlo, že Indonésie se snaží se smogem a jedovatým dýmem bojovat například tím, že hází z letadel suchej led, tj. zmrzlej oxid uhličitej. Zdá se ale, že to nepomohlo, přísun úplně žlutejch a oranžovejch fotek z regionu se nezastavil. Ukázalo se, že kromě dřeva a listí a podobně hoří na místě i rašelina, a jak známo, hořící rašelina smrdí. A to značně.

Situace se progresivně zhoršovala, až vyvolala diplomatický roztržky mezi Indonésií a jejíma sousedama, hlavně Malajsií a Singapurem. Což je zajímavý hlavně z toho důvodu, že v regionu diplomatický roztržky nejsou zvykem. Kupodivu se tu obvykle všecky země snaží bejt většinou zadobře; Singapur navíc je takovej lokální mílius, úlisně předstírající harmonii a hrající to na všechny strany. Nicméně ani singapurskej pohár trpělivosti není bezednej - a Singapur se nechal slyšet, že Indonésie s tímhle může jít do prdele. Pochopitelně to řekli o dost diplomatičtějc, ale zpráva je jasná a Indonésie ji zdá se pochopila, protože omezila vývoz komodit do Singapuru... na což Singapur reagoval, že jsou to idioti (a opět to samozřejmě řekli o dost diplomatičtějc).

Jak se bude situace vyvíjet dál, zatím není moc jasný, nicméně rašelina, jak jednou hoří, tak prostě hoří... a Indonésie nevypadá, že by měla prachy (a politickou vůli!) zatrhnout palmáčovejm korporacím tipec. Je to velmi frustrující, takže my budeme pokračovat aspoň v tom málu, co můžeme udělat: obsesivně kontrolovat každý sušenky, tousťák, čokoládu a podobný věci, jestli náhodou neobsahujou palmáč, a kdyžtak je zas vrátit do regálu.