Co dělá kojot na Alcatrazu?

Pamatujete si ten film s Nicolasem Cagem, Skála? Tak ten se odehrává hlavně v Alcatrazu, proslulým vězení na ostrově v zálivu u San Francisca. Řiká se, že odtamtud nikdy nikdo úspěšně nezdrhnul, hlavně proto, že jak je to ostrov, dost blbě se z něj dostává; voda kolem ostrova je prej pekelně studená a jsou tam proudy a prostě, kterej uprchlej vězeň do ní skočil, toho už nikdo nikdy neviděl a myslí se, že ho sežraly ryby... I když, aby vás už nikdo nikdy neviděl, to je tak trochu cílem zdrhání z basy, ne? No dobrý, Američani snad vědi, co říkaj. Potud OK.

Jenže pak na scénu vstoupil kojot. A protože kojot dělá věci jinak, tak jako frajer přeplaval na ostrov Alcatraz, nikoli z něj. A vypadá to, že se mu daří dobře: Na ostrově žije množství mořskýho ptactva, který tam kojot vesele konzumuje a tloustne. O pitnou vodu má sice trochu nouzi (není tam žádnej zdroj, je to prostě jenom kus skály trčící z moře), ale kojot vypadá, že si poradil, pije vodu z kaluží a prostě si tam tak čiluje. Ani turisti mu nijak nevadí, oni stejně choděj jenom po oficiálních cestičkách, tak co.

Proč se kojot pustil do takovýho dobrodružství? Myslí se, že jednoduše proto, že Frisco začíná bejt až moc zabydlený lidma. Zvířatům ubejvá Lebensraum, navíc je jich tam taky docela dost - a chudák kojot se neměl kam vrtnout. Tak se rozhodl přeplavat skoro dva kiláky desetistupňovou vodou, čehož zdá se zatím nelituje.

Tady nastává výborná příležitost udělat si drobnou odbočku a zmínit kulturní význam kojota pro severoamerický indiány, zejména ty co žili a žijou na západě a severozápadě USA (tzv. Pacific Northwest). Kojot je totiž frajer a tvrďák, v některejch vyprávěních (spolu)stvořitel světa, zachránce světa nebo aspoň ten, kdo dal lidem oheň, šprýmař (asi jako v Evropě slavnější Loki nebo Enšpígl), ekvivalent o trochu severnějc působícího Havrana a prostě všeobecně hrozně důležitá folklorně-mytologicko-náboženská postava. Kojot má prsty pomalu ve všem důležitým, co se stalo v šerým dávnověku, a je fakt s podivem, že tak významná postava nemá českej článek na Wikipedii (mrmly).

A když už jsme u kojota, povíme si ještě jednu zajímavost. Ve výše zmíněným regionu se mluví rodinou jazyků Salish, která dosáhla lingvistický kontroverze tím, že si dovoluje pořádně nerozlišovat podstatný jména od sloves. A jakej příklad Wikipedia dává? No samozřejmě slova "sbiaw" (jazyk Lushootseed) a "nk’yap" (jazyk St’át’imcets). Obě znamenají celkem to samý: zároveň kojot a být kojotem.

Kulturní signifikance kojota dává celkem smysl. Vypadá to, že kojoti (ti normální, chlupatý a nemytologický) jsou celkem inteligentní, velmi adaptabilní zvířata, schopný se o sebe postarat a přežít lecjaký nepřízně osudu a prostředí. Těžko se pak divit, že to na tehdejší obyvatelstvo udělalo dojem.