Proč je hydroponie (ta ze scifi) demodé
před rokem
Víte, co je jeden ze zásadních problémů hydroponie, tj. pěstování rostlin ve vodě a bez hlíny? To, že ta ubohá kytka má málo chlorofylu. A z toho plyne, že chřadne. Výnosy nejsou nic moc.
Dnes už se to umí líp. Bez hlíny, ale taky bez vodní lázně. Neboli, pokud už dneska někdo řekne "hydroponie", myslí něco úplně jinýho než starý scifi pecky.
Rajčata a papriky se dneska totiž pěstují v lepším případě v kokosovým substrátu a v horším ve skelný vatě. Totiž, dneska se tomu říká minerální vlna, ale je to přesně takovej hnus, jak byste čekali.
Většinou to funguje tak, že vezmete blok skelný vaty, strčíte do něj kytku, namíříte na ni lampu se spektrem podobným slunci a kapátkem tu nebohou zeleň zalejváte a hnojíte přesně tak, jak kytka potřebuje. Holandsko je dneska bez nadsázky světová zemědělská velmoc a není to proto, že by tam byl zrovna přebytek orné půdy, sluníčka a tepla. Je to proto, že Holanďani přišli na to, že jde pěstovat zeleninu ve starejch skladech z koloniálních dob. A tyhle baráky maj klidně pět pater - pět pater rajčat. Vyřešeno.
A samozřejmě Holanďan neni jedinej, kterýmu se rozsvítilo, takže např. Britové už to provozujou nějakou dobu taky. Takže – kdykoli uvidíte sci-fi napsanou dneska, jak se tam pěstuje všecko hydroponicky (jakože, ve vodě), je jasný, že autor nejde s dobou a nemá ani páru, jak to dneska ve světě zemědělský techniky chodí.