Ugandský král je mrtev
před hodinou
O Ugandě se na české Wiki dočteme, že se jedná o prezidentskou republiku, do jejíchž prezidentů si občas rejpneme (to teda k jejich škodě na Wiki nepíšou). Takže než vám řekneme, jak to je s tím králem, tak si musíme říct, jak je to s celým královstvím.
Foto: AP Photo/Hajarah Nalwadda
A to konkrétně královstvím Tóro, o kterém se na české Wiki, do níž si také občas rejpneme, píšou v jednom článku, že je to historické království, a v jiných, že je to království současné. Tak jako, obojí je pravda. Tam, kde leží současná Uganda, se nacházelo zhruba pět velkých, významných království. Některá z nich zanikla, nebo jsou už jen administrativní či ceremoniální dělení země, zatímco jiné se snaží více se prosadit. Právě Tóro je jedno z těch království, které volají po federalizaci Ugandy, větší nezávislosti historických území a obecně maj v zemi docela vliv.
V Tóru v roce 1995 umřel tamější král a vládu převzal jeho tehdy tříletý syn Oyo, který vládnul až do letošního srpna, kdy náhle zemřel. Ve 34 letech stále držel titul nejmladšího vládnoucího krále v celé Africe a mimo to nebyl ženat. Obyvatelé se však nemuseli strachovat, neboť za sebou prý zanechal potomka, jehož identitu bohužel nikomu neprozradil. Zanechal po sobě ovšem prý poslední vůli, kde onoho tajemného dědice jmenoval budoucím králem.
Krále ovšem vybírá v Ugandě rada starších a ta má relativně volnou ruku (vybrat si mohou ze širší královské rodiny), a tak si vybrali. Kralování nejdříve nabídli princi-fotbalistovi Kamurasimu, který ovšem práci odmítl s tím, že má už domluvený job jinde. Rada starších pak vybrala králova bratrance, oblíbeného novináře a televizního moderátora Kijanangomu, který už nabídku práce vzal. Což způsobilo rodinné rozepře, zvláště poté, co královna-matka, která mj. dlouho kralovala jako regentka, dokud bývalému králi Oyovi nebylo osmnáct, protestovala, že by to měl dostat onen tajemný syn. I přes její protesty však koncem září došlo ke korunovaci nového krále.
Taková normální rodinná hádka o dědictví. Redakci Hyen však více zajímá, jestli se s novým králem-novinářem něco změní na svobodě tisku v Ugandě. Novináři jsou v zemi dlouhodobě utiskovaní, třeba v červnu, tedy ještě před smrtí starého krále, prohlásil velitel armády, že nevěří ve svobodu tisku. Udělat tedy novináře králem jednoho z významných království se silným neformálním vlivem na ugandskou politiku tak může být prvním krokem k tomu, aby se Uganda začala vyhrabávat ze spodních míst žebříčku svobody tisku.